neděle 14. srpna 2016
CheckMate 017 2. linie léčby skvamózního NSCLC
poznámky AM Review 11/2016
Randomizovaná studie fáze III CheckMate 017 testovala nivolumab ve srovnání s docetaxelem u pokročilého nebo metastatického skvamózní- ho NSCLC.
Zařazeno bylo 272 nemocných ve stadiu IIIb/IV, kteří byli již dříve léčeni chemoterapeutickým dubletem zahrnujícím platinu.
Randomizováni byli k podávání nivolumabu v dávce 3 mg/kg každé 2 týdny, nebo docetaxelu až do progrese či neakceptovatelné toxicity.
Z výsledků vyplynulo, že medián přežití činil 9,2 versus 6 měsíců ve prospěch nivolumabu (HR 0,59; p < 0,001).
Jednoletého OS dosáhlo 24 % pacientů léčených docetaxelem a 42 % nivolumabem, 18měsíčního pak 13 %, respektive 28 % nemocných v ITT populaci.
„Výsledky celkového přežití nebyly závislé na expresi PD-L1,“ komentoval prof. Petruželka a podotkl, že medián trvání léčebné odpovědi byl výrazně delší u inhibitoru PD-1.
Pokud se týká bezpečnosti, v rameni s docetaxelem se s léčbou související nežá- doucí příhody jakéhokoli stupně vyskytly u 86 % pacientů oproti 58 % v rameni s nivolumabem.
Nežádoucí příhody související s léčbou stupně 3–4 pak u 55 % pacientů léčených docetaxelem versus u 7 % na nivolumabu.
„Nivolumab je tedy dobře tolerovaným lékem a díky své efektivitě se zařadil do druhé linie léčby skvamózního NSCLC,“ zdůraznil prof. Petruželka s tím, že podle guidelines NCCN patří nivolumab do kategorie 1 v případě selhání předchozí léčby.
Cigaretový kouř v datech NOR trendy v morfologii nádorů plic
poznámky AM Review 11/2016
Do Národního onkologického registru ČR jsou hlášeny také zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plíce (diagnózy C33–C34), které je možné členit i podrobněji podle histopatologického obrazu.
„Zahraniční studie uvádějí rozdílné epidemiologické trendy u mužů a u žen, a to zejména v souvislosti s měnícím se složením tabákového kouře,“ uvedl MUDr. Miroslav Zvolský z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, „klesající obsah dehtů souvisí s klesajícím výskytem dlaždicobuněčných karcinomů, zatímco zvyšující se obsah nitrosaminů se stále častějšími adenokarcinomy.“
Celkem bylo v NOR v letech 1984–2013 identifikováno 183 979 případů bronchogenních karcinomů (143 964 u mužů, 40 015 u žen).
Malobuněčné karcinomy v roce 2013 představovaly 14 % případů u mužů a 15 % u žen s pozvolným nárůstem (8 % u obou pohlaví v roce 1984) a velkobuněčné karcinomy u obou pohlaví představovaly přibližně 3 % z celkového počtu.
Nejčastějším histologickým subtypem je u mužů dlouhodobě dlaždicobuněčný karcinom (33 % případů v roce 1984), výrazně však roste počet případů adenokarcinomu (23 % v roce 2013 vs. 5 % v roce 1984).
U žen je s 30 % nejčastějším subtypem adenokarcinom (již od roku 2004; 15 % v roce 1984), zatímco dlaždicobuněčný karcinom představoval v roce 2013 pouze 20 % případů.
Celková incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce v roce 2013 představovala 84 případů na 100 000 mužů, resp. 34 případů na 100 000 žen. „Trend hlavních histologických skupin odpovídá nárůstu výskytu adenokarcinomu ve vyspělých zemích a preferenci kouření cigaret s vyšším obsahem nitrosaminů u žen.
Dříve nesly tyto cigarety označení light, v současnosti se jim říká slim,“ posteskl si MUDr. Zvolský.
Do Národního onkologického registru ČR jsou hlášeny také zhoubné novotvary průdušnice, průdušky a plíce (diagnózy C33–C34), které je možné členit i podrobněji podle histopatologického obrazu.
„Zahraniční studie uvádějí rozdílné epidemiologické trendy u mužů a u žen, a to zejména v souvislosti s měnícím se složením tabákového kouře,“ uvedl MUDr. Miroslav Zvolský z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, „klesající obsah dehtů souvisí s klesajícím výskytem dlaždicobuněčných karcinomů, zatímco zvyšující se obsah nitrosaminů se stále častějšími adenokarcinomy.“
Celkem bylo v NOR v letech 1984–2013 identifikováno 183 979 případů bronchogenních karcinomů (143 964 u mužů, 40 015 u žen).
Malobuněčné karcinomy v roce 2013 představovaly 14 % případů u mužů a 15 % u žen s pozvolným nárůstem (8 % u obou pohlaví v roce 1984) a velkobuněčné karcinomy u obou pohlaví představovaly přibližně 3 % z celkového počtu.
Nejčastějším histologickým subtypem je u mužů dlouhodobě dlaždicobuněčný karcinom (33 % případů v roce 1984), výrazně však roste počet případů adenokarcinomu (23 % v roce 2013 vs. 5 % v roce 1984).
U žen je s 30 % nejčastějším subtypem adenokarcinom (již od roku 2004; 15 % v roce 1984), zatímco dlaždicobuněčný karcinom představoval v roce 2013 pouze 20 % případů.
Celková incidence zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce v roce 2013 představovala 84 případů na 100 000 mužů, resp. 34 případů na 100 000 žen. „Trend hlavních histologických skupin odpovídá nárůstu výskytu adenokarcinomu ve vyspělých zemích a preferenci kouření cigaret s vyšším obsahem nitrosaminů u žen.
Dříve nesly tyto cigarety označení light, v současnosti se jim říká slim,“ posteskl si MUDr. Zvolský.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
TNM klasifikace karcinomů plic dle WHO klasifikace 2015 T – PRIMÁRN...
-
Bronchioloalveolar carcinoma, mucinous type The tumor cells lining the alveoli are tall columnar goblet cells with basally located nuc...
-
Poznámky Jihočeské onkologické dny 2016 RTG plic 4% pacientů s tumorem plic má RTG negativní nález, Ve 20% dojde k přehlédnutí léz...
